Památky UNESCO

  1. Bojanský kostel v Sofii
  2. Madarský jezdec
  3. Ivanovo – kostely vytesané ze skály
  4. Trácká hrobka Kazanlăk
  5. Starobylé město Nesebăr
  6. Přírodní rezervace Srebărna
  7. Národní park Pirin
  8. Rilský klášter
  9. Trácká hrobka Sveštari

Bojanský kostel v Sofii

V Bojanském kostele je k vidění vzácná kolekce středověkých maleb. Kostel se skládá ze tří budov. Výstavba započala v desátém století a ukončena byla ve století devatenáctém. Jde o jednu z nejzachovalejších památek východoevropského středověkého umění. Fresky a sakrálie jsou z roku 1259. V nedalekém muzeu jsou reprodukce a fotografie nejcennějších děl.

Madarský jezdec

Madarský (nikoliv maďarský) jezdec (bulharsky Madarski konik) je v severovýchodním Bulharsku, asi 10 km od Šumenu v pohoří Madara. Jezdec, doprovázený psem, představuje rytíře, který zvítězil nad lvem. Reliéf je vytesán do skály asi 10 m vysoko, nad bývalým hradem z 5.–6. století. Madara byla hlavním posvátným místem prvního bulharského vládce před konverzí Bulharska na křesťanství v 9. století. Místo je velmi příjemné a stojí za návštěvu. Je odsud skvělý výhled, dá se procházet kolem skal. Ve skalách byly nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení (jeskyně, skalní hroby, ohniště) a také odkryty trácké hroby a kostel ze 14. století.

Zdejší Malá jeskyně byla obývána již v době kamenné, byly zde nalezeny kamenné zbraně a nářadí z křemene. U Velké jeskyně vyvěrají prameny vody. V 1. století zde stával trácký chrám zasvěcený třem nymfám (bohyním vody, hor a přírody). Jeskyně sloužila jako sklad potravin od 4. do 14. století.

Celý komplex tvoří historicko-archeologickou rezervaci. Mimo monumentální skalní útvary je tu celá Madarská plošina, na které jsou již jen ruiny hradu, dnes částečně zrekonstruované. Na pláň se dá vystoupat po skalní stezce, která je dnes zpevněná, upravená a opatřená zábradlím.

Dole, pod skálou (při pohledu na skálu směrem doleva), jsou zbytky byzantského osídlení (části různých budov a chrámů).

Do roku 2013 tu šlo ve zdejším přírodním komplexu narazit i na dudáka (pamatuji ho ještě z 80. let 20. století). Hrál i na kaval (zvláštní dřevěná flétna, do které se fouká šikmo). Také kavaly různých velikostí prodával. V současné době je tu jen prodejce kavalů (a dalších výrobků ze dřeva a kůže).

Ivanovo – kostely vytesané ze skály

Obec Ivanovo (v severovýchodním Bulharsku) se nachází dvacet kilometrů jižně od města Ruse. V blízkosti vesnice Ivanovo, v údolí řeky Černi Lom v přírodní rezervaci Rusenski lom stojí komplex kostelů, kaplí, klášterů a sklepů. Jde o jeskyně ve skalách s různým určením. Skalní klášter Sv. Archanděl Michael a kostel Matky Boží byl vybudován v roce 1360. Je 16 m dlouhý, 4 m široký a 2 m vysoký. Na stěnách a stropech se zachovaly fresky neznámého mistra, dokumentující vysokou úroveň středověkého bulharského výtvarného umění. Nalezneme zde figurální portréty cara Ivana Alexandra a carevny Teodory i stropní malby (Poslední večeře Páně, Kristovo Nanebevstoupení nebo Jidáše vracejícího třicet stříbrných).

Údolím Černi lom procházejí řeky mezi skalami, kde je známý Raj manastir. Zde žijí chráněné druhy ptactva. Ze skal jsou nádherné výhledy na meandr řeky Rusenski lom.

Trácká hrobka Kazanlăk

Hrobka byla objevena v roce 1944 severozápadně od stejnojmenného města. Je datována do helénského období (310–290 př. n. l.). Je součástí rozlehlé trácké nekropole. Jde o bulharskou nejlépe dochovanou památku tohoto období s mistrovskými uměleckými kusy. Cenná je zejména výrazně barevná fresková výzdoba neznámého malíře představující pohřební hostinu (pozemský i nebeský život). Je zde patrný vliv řeckého malířství. Architektonicky patří k tzv. dómovým hrobkám. V hlavní pohřební místnosti kulatého půdorysu byly nalezeny ostatky velmože a jeho ženy, v úzké vstupní chodbě kosti koně. Kvůli zachování není přístupný veřejnosti. Hned vedle (asi 200 metrů) však byla zbudována přesná replika pro veřejnost. Kopie fresky je v kryptě chrámu Sv. Alexandra Něvského v Sofii. Při výstavbě přehrady byly odkryty a poté zatopeny ruiny hlavního města trácké říše Sevtopolis (3. až 4. stol. př. n. l.).
Kazanlăk je město ve světoznámém Růžovém údolí. Působil zde i český malíř Ivan Mrkvička.

Dvanáct kilometrů severně od Kazanlăku se nachází průsmyk Šipka. Je památným místem, kde zvítězili mezi červencem 1877 a lednem 1878 hrdinní Bulhaři proti značné přesile tureckých vojsk.

Starobylé město Nesebăr

Nachází se na skalnatém poloostrově v Černém moři asi 30 kilometrů severovýchodně od Burgasu a zhruba 100 kilometrů jižně od Varny. Je to jedno z nejstarších měst Evropy, existuje již více než 3 000 let. Původně bylo založeno Tráky, na začátku 6. století před n. l. se stalo řeckou kolonií. Bylo i jedním z nejdůležitějších byzantských měst na západním pobřeží Černého moře.
Původně byl poloostrov až dvakrát větší. Díky stoupání mořské vody je dnes pod hladinou zatopena část hradeb.

Městské hradby pocházejí z helénského období, včetně akropole a Apollónova chrámu a agory (shromaždiště).

Dřevěné domy jsou typickou černomořskou architekturou 19. století, patří mezi nejcennější bulharské exempláře tohoto druhu. Dodnes se zdejší lidé živí rybářstvím, v současné době ale hlavně turismem.

Město bylo vždy strategickým bodem, obchodním centrem a už ve starověku rozvíjelo čile obchod s Egyptem a řeckými městy. Ve středověku potom s Benátkami, Janovem a Dubrovníkem. Mělo vlastní loďstvo. Rozmachu dosáhlo i v architektuře, sochařství, řemeslné výrobě, umění a kultuře. Na východě poloostrova stával chrám Apollóna, boha vědy a umění. Město nejvíce kvetlo v době vlády antických Řeků a v době byzantské, současné hradby pocházejí z tohoto období. V 6. století zde bylo 40 kostelů, dnes je jich 12. Metropolitní chrám sloužil i jako soudní síň. Spolu s chrámem Sv. Marie je zde nejstarší.

Na začátku staré části Nesebăru (za mostem) je několik placených parkovišť. Kousek odtud je archeologické muzeum s názvem Starinen Nesebăr (Starobylý Nesebăr). Vystavují tu umělecké předměty, mince, sochy, amfory i další předměty denního užívání z antického a byzantského období. Jedna místnost je vyhrazena pravoslavným obrazům a dalším náboženským předmětům.

Nesebăr je skutečnou světovou památkou, má jedinečnou atmosféru, a tak velice přitahuje poznáníchtivé turisty. Z tohoto důvodu je tu spousta lidí, až to ztrácí romantiku. Výjimka nastala v létě 2020, kdy (v souvislosti se strachem z nemoci COVID-19) navštívilo Bulharsko výrazně méně turistů, než v předchozích letech. Restaurace byly volné, muzea a kostely šlo navštívit bez front a v uličkách nebyly davy lidí.

Přírodní rezervace Srebărna

Zahrnuje sladkovodní dunajské jezero a přilehlých 600 hektarů, které jsou domovem stovky druhů ptáků, většinou vzácných nebo ohrožených. Dalších 80 druhů sem přilétá každou zimu. Mezi nejzajímavější patří dalmatinský pelikán, noční volavka, červená, růžová i bílá volavka a bílý veslonos americký. Jsou zde také ibis, bernešky, několik druhů kachen, volavka vlasatá a stříbřitá.

Nachází se na severu Bulharska u města Silistra. Více než dvě třetiny porostu jsou rákosy, ale roste zde i několik druhů rostlin ohrožených vyhynutím.

Národní park Pirin

Rozkládá se na více než 274 km2 a leží ve výšce 1 008 až 2 914 metrů nad mořem, na jihovýchodě Bulharska. Vápencová balkánská krajina okouzluje svými jezery, vodopády, jeskyněmi a borovými lesy. V horách se vytvořilo 176 ledovcových jezer. Tato jezera se stala domovem mnoha endemických a vzácných druhů balkánské pleistocenní flóry (pleistocén označuje starší čtvrtohory, přibližně 2,6 mil. let až 11 tisíc let před současností). Roste tu i protěž. Z živočichů se zde vyskytuje například kamzík, svišť, medvěd, rys a vlk.
Nejvyšším vrcholem je Vichren (2 914 m). Pirin je bohatý i na minerální prameny. Nepopiratelná je i estetická hodnota krajiny.

Některá střediska, jako např. Bansko s blízkým vrchem Todorka (2 746 m), jsou velmi známá milovníkům zimních sportů.

Můžete navštívit nejmenší bulharské město Melnik (180 km jižně od Sofie, poblíž hranic s Řeckem), které má jen 400 obyvatel a nové nepřijímá (kromě těch, u kterých je záruka, že tam budou trvale bydlet a věnovat se pěstování vinné révy). Všichni zdejší obyvatelé se věnují pěstování, výrobě, distribuci nebo prodeji vína. Stáčené víno je tu k dostání kdekoliv. Kromě posezení u vína si můžete prohlédnout zbytky kostela Sv. Varvary, turecké lázně nebo zachovalý kostel Sv. Nikolaje Chudotvorce.
Za Melnikem najdete pískovcové pyramidy a kouzelnou scenérii. Cesta Vás dovede k Roženskému manastiru s jedinečnou atmosférou. Byl založen na přelomu 12. a 13. století.

Rilský klášter

Rilski manastir (česky monastýr = pravoslavný klášter) byl založen v 10. století svatým Ivanem Rilským, poustevníkem kanonizovaným ortodoxní církví. Jeho asketické obydlí a hrobka se staly posvátným místem a byly přeměněny do klášterního komplexu, který hrál důležitou roli v duchovním a společenském životě středověkého Bulharska. Byl zničen požárem na počátku 19. století a přestavěn v letech 1834 až 1862. Monument je charakteristickou ukázkou bulharské renesance a symbolizuje národní uvědomění ve staletích okupace. Je to nejkrásnější a nejslavnější klášter v Bulharsku a v roce 2002 jej navštívil i tehdejší papež Jan Pavel II.

Ve 14. století byl klášter zničen lavinou a znovu obnoven na dnešním místě, na soutoku řek Drušljavici a Rilské řeky. Roku 1343 byl přestavěn na pevnost vladykou strumské Makedonie Chrelju. Z přestavby zůstala 25 metrů vysoká věž zvaná Chreljova kulata.

Rilský klášter byl pod carskou ochranou a po dobytí Bulharska Turky byl obnoven v polovině 15. století. Po trojím vypálení při loupežích a požáru byl obnoven do dnešní podoby (1833–1847) ve stylu klášterů na hoře Athos v Řecku, a to z výtěžku celonárodní sbírky. Nynější stavba je dílem domácích architektů a řezbářů.

Rilský klášter byl, obdobně jako jiné kláštery, centrem národního uvědomění. Vychoval také mnohé spisovatele, buditele, osvětové pracovníky. Zdejší knihovna obsahuje více než 16 000 svazků. Neopomiňte také zdejší muzeum, kde se platí vstup 8 BGN (97 CZK) na osobu. Najdete zde např. první bulharský glóbus Neofita Rilského, Chrejlův trůn, kříž s miniaturní dřevořezbou (32 biblických scén s 600 postavami), dary sultánů, ikony, staré zbraně, lisy na hrozny apod.

Kolem kláštera je nádherná čistá příroda a pěkné scenérie. Lze podnikat výlety např. ke kapli Sv. Lukáše a poustevně a kapli Sv. Ivana Rilského. V nedaleké jeskyni si můžete vyzkoušet věrnost svého partnera (a při nedostatku paměti i svoji). Traduje se, že kdo proleze otvorem ve skále, dokazuje, že je věrný.

Přespat lze přímo v klášteře. Platí se 15–30 EUR (356–712 CZK) na osobu, podle příslušenství. Další možnosti ubytování jsou podél silnice vedoucí ke klášteru v penziónech nebo bungalovech, kde se ceny pohybují mezi 15 BGN (182 CZK) a 30 BGN (364 CZK) na osobu.

Trácká hrobka Sveštari

Hrobka ze třetího století př. n. l. byla objevena roku 1982 blízko stejnojmenné vesnice a odhaluje základní strukturální principy tráckých kultovních staveb. Má jedinečnou stavební dekoraci, a to karyatidy. Tyto sochy žen jsou jediné svého druhu, které byly nalezeny v tráckých zemích.

Hrobka leží poblíž města Razgrad (mezi Ruse a Šumenem). Razgrad má pevnost založenou Turky po zániku bulharské říše. Původním sídlem byla římská osada Abritus. Zde byly odkryty mohutné budovy se 27 sály. V roce 251 tu padl v boji s Góty římský císař Decius.

Nad Abritem byly nalezeny pozůstatky slovanského osídlení z 9. století n. l. Ve městě je mešita (bulharsky džamia) paši Ibrahima s arabskými nápisy z roku 1614, městská věž a archeologické muzeum.

Související:

Bulharsko všeobecně
Češi a Bulhaři
Kultura
Pohostinství
Jídelníček
Bulharština
Fotogalerie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.