Křižovatka východu a západu
Slovanská kultura

Křižovatka východu a západu

Kultura Bulharska je po staletí silně ovlivňována regionálním postavením země. Umění navazuje zpočátku na tradice trácké a antické, silný vliv má řecko-byzantská kultura. Orientální prvky turecké se prosazují zejména od 14. století, kdy Bulharsko upadlo pod osmanskou nadvládu, v níž setrvalo až do druhé poloviny 19. století.

Slovanská kultura

Počínaje 7. stoletím n. l. nese lidová slovesnost všechny znaky kultury slovanské, které nepotlačila ani pětisetletá osmanská nadvláda.
Významnou roli sehrál příchod žáků věrozvěsta Metoděje, z nichž nejvýznamnějším byl Kliment Ochridský (+ 916), který se stal prvním bulharsky sloužícím biskupem. Zdokonalil hlaholici a významně přispěl k uchování odkazu Konstantina a Metoděje (sepsal tzv. panonské legendy). Hlaholice byla za cara Simeona, velkého příznivce vzdělanosti, nahrazena novým písmem upraveným z velkých písmen řecké abecedy, tzv. cyrilice.
Turecká nadvládla značně narušila kulturní vývoj národa. Jeho renesance nastala až v 19. století v souvislosti s národním obrozením. Slovanská kultura literární a výtvarná se udržovala zejména kolem monastýrů, významnou roli sehrála lidová světská píseň (zbojnická) a osvobozenecká literatura (například poezie Boteva či Rakovského).
Novou epochu odstartovalo osvobození (1878). Začala se rozvíjet umělá tvorba hudební, výtvarná a literární, vznikalo bulharské divadlo. Velkou úlohu měli v tomto procesu také čeští umělci, dirigenti, učitelé i politici.

Pro bulharské umění je ve všech jeho kategoriích typické sepětí s reálným životem a sentimentální vztah k rodné zemi. Duch kultury národa je nejvíce ukryt v lidových zvycích a tvorbě.

Související:

Bulharsko všeobecně
Češi a Bulhaři
Památky UNESCO
Pohostinství
Jídelníček
Bulharština
Fotogalerie