Vývoj
Gramatika
   »  Základní odlišnosti bulharštiny od češtiny
   »  Podstatná jména
   »  Přídavná jména
   »  Zájmena a příslovce
   »  Slovesné časy
   »  Stupňování přídavných jmen a příslovcí
   »  Číslovky
   »  Denní doba
Cyrilice
Základní konverzace
  »  Pozdravy
  »  Poděkování
  »  Souhlas, nesouhlas, omluva
  »  Konverzace
  »  Svízelné situace
Slovní zásoba
  »  Častá slova a důležité nápisy
  »  Čas – vréme
  »  Zvířata – životni
  »  Člověk – čovek
   ~  Části těla
   ~  Popis a vlastnosti
  »  Cestování
  »  Ve městě
  »  Bydlení
  »  Restaurace
  »  Obchody
  »  Sport
Závěr

Vývoj

Bulharský jazyk patří do skupiny jižních slovanských jazyků. Prošel složitým vývojem a vzdálil se nejvíce slovanskému typu. Nemá skloňování pomocí koncovek, chybí slovesný infinitiv, nejsou zde dlouhé samohlásky. Slovní přízvuk nelze přesně definovat (větný ano).
Má společné prvky se sousedními jazyky (rumunština, albánština, novořečtina) a využívá výpůjček z turečtiny, řečtiny a ruštiny. Některá slova prý byla z ruštiny importována uměle za komunistického režimu, aby nahradila slova tureckého původu. Bulhaři je však nepoužívají a setkáme se s nimi spíše jen ve starším česko-bulharském slovníku.

Následující malý přehled mluvnice a nejdůležitějších slovních obratů si neklade za cíl být nějakým odborným výkladem. Je jen malou pomůckou pro ty, kteří cestují do Bulharska bez znalosti tamního jazyka a neumí třeba ani cyrilici (azbuku). Namísto přísné vědecké transliterace užívám (kvůli jednoduchosti) vlastního přepisu slov do češtiny. Znak připomínající ruský tvrdý znak, který se přepisuje do latinky jako „ă“, je neznělá samohláska (vyslovuje se podobně jako anglické „ə“).

Při čtení bulharštiny zkuste zaměňovat bulharská „g“ a „ch“ za „h“, možná porozumíte lépe. Bulhaři totiž nemají souhlásku „h“. Pochopitelně neumějí vyslovit ani hlásku „ř“. Přízvuk je dost volný, není vždy na první (ani předposlední) slabice.

Bulhaři, jako ostatně většina národů, mluví rychleji než Češi. Také mluví nespisovně, samohlásku „o“ vyslovují často jako „u“ a „e“ jako „i“. Také často části slov polykají. Například místo „šte“ (částice uvozující budoucí čas) vyslovují „še“ či „ši“ nebo dokonce pouze „š“.

Kromě oficiálních setkání si i neznámí lidé běžně tykají. Vyká se jen na úřadech a ve styku s policajty. Bohužel poslední dobou prodavači v obchodech a číšníci v restauracích začínají zákazníkům vykat. Zákazníci ovšem tykají prodavačům i číšníkům i nadále.

Gramatika

V následujícím přepisu čárka nad samohláskou (pokud je použita) značí přízvuk, nikoliv délku.

Základní odlišnosti bulharštiny od češtiny

• Nemá pádové koncovky
• Používá určitého členu kladeného za slovo jako přípona (tová e stája – to je pokoj / tová e stájata –  to je ten pokoj)
• Infinitiv se tvoří částicí da a slovesem v přítomném čase (umím číst – az moga da četa)
• Má 9 časů a 3 třídy
• Samohlásky jsou jen krátké
• Hlásky „i“ a „e“ nezměkčují předchozí souhlásky (dete [dítě] se čte tvrdě)

Podstatná jména

• Má 3 rody substantiv (grád, žená, sélo), které se shodují s rodem adjektiv (nóv, nóva, nóvo)
• Množné číslo: mužský rod -ove (syn – synove), -i (student – studenti)
• Ženský rod -i (kniga – knigi)
• Střední rod -a (kresló – kreslá), -ja, -ija, -ta

Přídavná jména

• Shodují se s rodem podstatných jmen (nóv, nóva, nóvo)
• Adjektiva množného čísla mají stejný tvar pro všechny rody -i

Zájmena a příslovce

kdo – koj
co – kakvó, što
kdy – kogá
kde – kădé
jak – kák
kolik – kólko

tázací zájmena:
jaký, jaká, jaké + mn. č. – kakăv, kakvá, kakvó + kakví (pro osoby i věci)
který, která, které + mn. č. – kój, kojá, koé + koí

osobní zájmena:
az, ti, toj, ťa, to / nie, vie, te

ukazovací zájmena:
ten (tento), ta, to + mn. č. – tója (tózi), tája (tázi), tová + tíja (tézi) pro všechny rody

přivlastňovací zájmena (mužský – ženský – střední rod – množné číslo):
moj – můj, moja – má, moje – mé, moi – moji
tvoj – tvoja – tvoje – tvoi
negov – negova – negovo – negovi
naš – naša – naše – naši
vaš – vaša – vaše – vaši
techen – ťáchna – ťáchno – téchni
mě, mne – me (méne), tebe – te (tébe), ho – gó (négo), ji – ja (néja), nás – ni (nas), vás – vi (vas), je – gi (ťach)

Slovesné časy

přítomný čas:
čakam, čakaš, čaka / čakame, čakate, čakat (tázací tvar vznikne připojením částice li např. čakaš li, záporný tvar vznikne přidáním záporu ne před sloveso např. ne čakam)

budoucí čas:
tvoří se přidáním šte před sloveso (šte čakam)

minulý čas prostý:
az bjach, ti beše, toj / ťa / to be, nie bjachme, vie bjachte, te bjacha

minulý čas typu present perfect:
tvoří se z přítomného času slovesa săm a příčestí minulého
az săm bil, ti si bil, toj e bil, ťa e bila, to e bilo / nie sme bili, vie ste bili, te sa bili

podmiňovací způsob:
az bich, ti bi, toj, ťa, to bi / nie bichme, vie bichte, te bicha

přítomný čas slovesa mít (nemít):
az imam (ňamam), ti imaš (ňamaš), toj, ťa, to ima (ňama) / nie imame (ňameme), vie imate (ňamate), te imat (ňamat)

Stupňování přídavných jmen a příslovcí

Druhý a třetí stupeň se tvoří tím, že před přídavné jméno prvního stupně přidáme „po-“ pro druhý stupeň a „naj-“ pro stupeň třetí.

Příklady:
velký, větší, největší – goljam, po-goljam, naj-goljam
dobře, lépe, nejlépe – dobre, po-dobre, naj-dobre

Číslovky

nula (0), edin (1), dva (2), tri (3), četiri (4), pet (5), šest (6), sedem (7), osem (8), devet (9), deset (10), edinájset nebo edinadeset (11), dvájset nebo dvadeset (20), dvájset i jedno (21), šestdeset (60), sto (100), dvesta (200), trista (300), četiristotin (400), devetstotin (900), chiljáda (1 000), edin milion (1 000 000), edin miliard (1 000 000 000)

Denní doba

Kolik je hodin? – Kolko e časa?
7:00 sedem, 7:10 sedem i deset, 7:15 sedem i petnajset, 7:25 sedem i dvájset i pet, 7:30 sedem i polovina, 7:35 osem bez dvajset i pet, 7:45 osem bez petnajset, 7:55 osem bez pet

Cyrilice

Bulharská verze azbuky se mírně liší od ruské, jak je vidět z následující tabulky. Například znak „щ“ se čte jako „št“, nikoliv jako „šč“ a tvrdý znak „ъ“ neexistuje vůbec. Písmeno „ъ“ zastupuje v bulharské verzi azbuky samohlásku, jež se přepisuje do latinky jako „ă“ a vyslovuje se jako neznělé „ə“.

Azbuka		Přepis		Azbuka		Přepis		Azbuka		Přepis
А	а	A	a	К	к	K	k	Ф	ф	F	f
Б	б	B	b	Л	л	L	l	Х	х	Ch	ch
В	в	V	v	М	м	M	m	Ц	ц	C	c
Г	г	G	g	Н	н	N	n	Ч	ч	Č	č
Д	д	D	d	О	о	O	o	Ш	ш	Š	š
Е	е	E	e	П	п	P	p	Щ	щ	Št	št
Ж	ж	Ž	ž	Р	р	R	r	Ъ	ъ	Ă	ă
З	з	Z	z	С	с	S	s	Ь	ь	měkký znak
И	и	I	i	Т	т	T	t	Ю	ю	Ju	ju
Й	й	J	j	У	у	U	u	Я	я	Ja	ja

Základní konverzace

Pozdravy

Vítejte – Dobre došli
Ahoj – Zdraste / Zdravej / Zdravejte (při setkání)
Ahoj – Čao (při loučení)
Dobré ráno, pane – Dobro utro, gospodin
Dobrý den – Dobăr den
Dobré odpoledne – Dobăr sledobjad (běžně se nepoužívá)
Dobrý večer – Dobăr večer
Dobrou noc – Leka nošt
Rád vás vidím – Radvam se da vi viďa
Co je nového? – Kakvo novo?
Jak se máš? – Kak si?
Děkuji, ujde to – Blagodarja, gore-dolu
Na shledanou – Doviždane
Mějte se hezky (přesný překlad všechno dobré) – Vsičko chubavo
Šťastnou cestu – Prijaten păt

Poděkování

Toto je malá pozornost pro vás, suvenýr z Čech – Tova e malăk podarăk za vas, suvenir ot Čechija
Děkuji – Blagodarja / Mersi
Není zač – Ňama za što
Děkujeme za všechno – Blagodarja za vsičko
Děkuji za příjemný večer – Blagodarja za prijatnata večer
…za milou společnost – …za milata kompanija

Souhlas, nesouhlas, omluva

Ano – Da
Ne – Ne
Jistě / samozřejmě – Razbíra se
Možná / snad / asi – Móže bi
Vynikající – Prekrásno
To je fajn – Tová e dobré
To je škoda – Žalko
To je trapas – Sramota
Trhni si nohou – Gledaj si rábotata
To je moje věc – Tová e mojta rábota
Běžte pryč – Machajte se / Ne iskam da vi gledam
Promiňte, prosím – Izvinéte, mólja
Kopanec – Ritnik
Rána pěstí – Jumruk

Konverzace

Seznámit se – Da se zapoznája
Jmenuji se Zdeněk a je mi dvacet let – Kazvam se Zdenek i săm na dvájset godini
A jak se jmenuješ ty? – I kak se kazvaš ti?
Kolik je ti let? – Na kolko si godini?
Těší mě – Prijatno mi e
Kde bydlíte? – Kăde živete?
Bydlím v Praze – (Az) živeja v Praga
Dovolená s rodinou – Ótpusk săs semejstvoto
Jsem student ekonomiky – Student săm po ikonomika
Můj obor je makroekonomika – Specialnosta mi e makroekonomika

Kterými jazyky mluvíte? – Koi ezici govorite?
Bulharsky mluvím jen málo – Bălgarski az govorja samo malko
Mluvte prosím pomaleji – Govorete po-bavno, molja
Rozumím, když mluvíte pomaleji – Razbiram, kogato govorite po-bavno
Jak prosím? – Kak molja?
Co říkáte? – Kakvo kazvate?
Potřebujeme tlumočníka –Trjábva ni prevodač

O co se zajímáte? – Ot kakvo se interesuvate?
Rád poslouchám hudbu, baví mě fotografovat, cestovat… – Običam da slušam muzika, da fotografiram, da pătuvam…
Líbí se nám tady – Charesva ni tuka
Mohli bychom se zítra setkat? – Možem li da se sreštnem utre?
V kolik hodin začíná diskotéka? – V kolko časa započva diskotekata?
Mohu si s tebou zatančit? – Može li da potancuvam s teb?
Líbíš se mi – Charesvaš mi
Jsi moc milá – Mnogo si mila
Máš krásné oči, hezké nohy – Imaš krasivi oči, chubavi kraka
Polibek – Celuvka
Polib mne – Celuni me
Zamiloval jsem se do tebe – Vljubich se v tebe

Pojedeme k moři, do hor, do Istanbulu – Šte otidem na more, na planina, do Istanbul
Jak dlouho se zdržíte? – Kolko vréme šte ostanete?
Kolem čtrnácti dní – Okolo četyrinadeset dni

Svízelné situace

Co se stalo? – Kakvo stana?
Co je s tebou? – Kakvo ti e?
To nic, to přejde – Ništo, šte mine
Necítím se dobře – Ne se čuvstvam dobre
Bolí mě hlava – Boli me glavata
Jsem unaven – Izmoren săm
Mám zlost – Jad me e
Zavolejte doktora, policii – Izvikajte lekar, policija
Pomozte mi – Pomognete mi
Ukradli mi doklady – Otkradnacha mi dokumentite
Kolik vám dlužím? – Kolko vi dălža?

Slovní zásoba

Častá slova a důležité nápisy

město – grad
vesnice – selo
hory (pohoří) – planina
moře – more
mořský břeh – morski brjag
písek – pjasăk
pláž – plaž (mužský rod)
koupání povoleno – kăpaneto pozvoleno
fotografování zakázáno – snimaneto zabraneno
kouření zakázáno – pušeneto zabraneno

pokladna – kasa
vstupné – vchod
vstup volný – vchod svoboden
východ – izchod
směnárna – čejndž bjuro / obmjana na valuta
potraviny – chranitelni stoki
ovoce – plodove
zelenina – zelenčuk

Čas – vréme

dnes – dnes
zítra – utre
brzy – rano
rychle – skoro
pomalu – bavno
ráno – sutrin
odpoledne – sled objad
hodina – čas
den – den
týden – sedmica
měsíc – mesec
měsíc na obloze – luna
červen, červenec, srpen, září – juni, juli, avgust, septemvri
letos – tazi godina
loni – minalata godina
přijedeme – šte pristignem
odjíždíme – zaminavame
Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) – Uspenie bogorodično
V kolik hodin se sejdeme? – V kolko časa šte se vidim?
V pět hodin – V pet časa

Zvířata – životni

pes – kuče
jezevčík – dakil
kočka – kotka
kocour – kotarak
kůň – kon
osel – magare
pták – ptica
kuře – pile
slepice – kokoška
kachna – patka
husa – găsa
králík – zajac
had – zmija
ryba – riba
žralok – akula

Člověk – čovek

muž – măž
chlapec – momče
žena – žená
dívka – momiče
slečna (panna) – moma
pán, paní, slečna – gospodin, gospoža, gospožica
matka – majka
otec – bašta
rodina – semejstvo, familija

Části těla

hlava – glava
obličej – lice
ústa – usta
tvář – buza
vlasy – kosa
prsa, hruď – gărdi
břicho – korem
pas – talija
záda – grăb
zadek – zadnik
pochva – vlagalište
pyj – măžki člen
noha – krak
hezké nohy – chubavi kraka
stehno – bedro
ruka – răka

Popis a vlastnosti

vysoký – vysok
malý – malăk
tlustý – debel
štíhlý / štíhlá – stroen / strojna
hloupý – glupav
inteligentní – inteligenten, umen
svobodný – neženen
zábavný – zabaven, vesel
klidný – spokoen
líný – mărzeliv
pilný – părgav
nepříjemný – neprijaten
nesmělý – nesmel
nezkušený – neoliten
milý, sympatický – mil, sympatičen
blázen – lud

Je to atraktivní žena – Ťa e atraktivna žena
Vypadá mladě – Ima mladežki vid
Vypadáte velmi dobře – Izgleždate mnogo dobre
Má stále dobrou náladu – Vinagi e v dobro nastroenie
Je všestranně nadaný – Toj e vsestrano nadaren
Neumí se chovat – Neumee da se dărži dobre

Cestování

auto – kola
kolo – kolelo
nádraží – gara
železnice – železnica
vlak – vlak
letadlo – samolet
silnice – šose
cesta – păt
polní (rozbitá) cesta – čeren păt
pokuta – globa
rouška – maska, prebradka

Kolik to stojí? – Kolko struva?
Kde je nádraží? – Kăde e garata?
Kudy se jde na pláž? – Kak se otiva kăm plaža?
Jak se dostanu do hospody? – Kak da stignem do krăčmata?
jízdenková kasa – biletna kasa
místenková pokladna – kasa za zapazeni mesta
jízdenky – bilety
zpáteční jízdenka – bilet za otivane i vraštane
jízdní řád – razpisanie
rychlík – bărz vlak
lůžkový vagón – spalen vagon
nekuřáci – nepušači
nástupiště – peron
příjezdy – pristiga
odjezdy – trăgva
z… do… – ot… do…
Kdy jede první (poslední, příští) vlak do Burgasu? – Koga trăgva părvijat (poslednijat, sledvaštijat) vlak za Burgas?
Kdy je v Sofii? – Kogá e v Sofijata?
Jak dlouho to trvá? – Kolko vreme trae tova?
Je to přímý vlak? – Direkten li e vlakăt?
Kde mám přesedat? – Kăde trjabva da smeňa vlaka?
Zastavuje vlak v Plovdivu? – Spira li vlakăt v Plovdiv?
Promiňte, je toto místo volné? – Izvinete, svododno li e tova mjasto?
Je obsazené – Zaeto e
Je tu někde autobusová zastávka? – Ima li tuk ňakăde avtobusna spirka?

Ve městě

Měl bych dotaz – Imam edin văpros
Hledám – (Az) tărsja
Je to daleko? – Daleče li e?
Potřebuji, chci směnit peníze – Trjábva, ískam da smeňa pari
Je tu někde směnárna? – Ima li ňakăde nablizo obmenno bjuro?
Dejte mi pouze 10 leva – Dajte mi samo 10 leva
Kolik je poštovné do Čech? – Kolko e taksata za Čechija?

známky – marki
hlavní ulice – glavna ulica
park, zahrada – gradina
Kde je kostel? – Kăde ima cărkva?
Taxi stojí jeden lev na kilometr – Taksi struva edin lev na kilometăr
Tady je krásná vyhlídka – Tuka e krasivo razgledane
Nejbližší pláž je ve Varně – Naj-blizăt plaž e văv Varna
Chci si pronajmout slunečník na jeden den – Iskam da vzema podnaem čadăr za edin den

Bydlení

byt – apartament
hotel – chotel
podkrovní byt – mansarda
chata – chiža
přístřešek – zaslon
Máte volné pokoje? – Imate li svobodni staji?
Musíme se zapsat – Trjabva da se zapišem
záchod – toaletna
koupelna – baňa
sprcha – duš
voda teplá / studená / pitná – voda topla / studena / za piene
lednička – chladilnik
sklenička – čaška
talíř – činija
žárovka – kruška
stůl – masa
židle – stol
postel – leglo
přikrývky – zavivky
půda – tavan
balkón – balkon
okno – prozorec

Restaurace

jídlo – chrana, jadene
polévka – supa, čorba
hospoda – krăčma, restorant, gostinica, mechana
dohromady – obšto
zvlášť – otdelno
pečené kuře – pečeno pile
sekaná – mljano meso
na rožni – na šiš
na grilu – na skara
zmrzlina – sladoled
pivo – bira, pivo
víno bílé, červené – vino bjalo, červeno
rum – rom
hranolky – părženi kartofki
čočka – lešta
olivy – maslini

Promiňte, je ten stůl volný? – Izvinite, svobódna li e tázi mása?
Mohu dostat jídelní lístek (nápojový lístek)? – Moga li da poluča meňuto (meňu s napitki)?
Nechci nic – Ne iskam ništo
Prosím, doneste nám ještě chleba – Molja, donesete ni ošte chljab
Ještě pivo a limonádu – Ošte bira i limonada
Už máme objednáno – Veče sme porăčali
Dobrou chuť – Prijaten apetit
Je to dobré? – Vkusno li e?
Platím, prosím! – Plaštam, molja!
Dej mi účet – Daj mi smetka
Kolik budu platit? – Kolko vi dălža?

Obchody

Od kolika je otevřeno? – Ot kolko e otvoreno?
Dejte mi 10 dkg šunky, prosím – Dajte mi sto grama šunka, molja
30 dkg balkánského sýra nebo žlutého sýra – Trista grama sirene ili kaškaval
trvanlivý salám – traen salam
meloun – diňa
broskev – praskova
meruňka – kajsija
hrozny – grozdi
švestky – slivi
paprika – piper
pepř – čeren piper
potřebuji – trjabva mi
sleva – namalene
barvy – cvetove
bílý – bjal
černý – čeren
hnědý – kafjav
modrý – sin
červený – červen
stříbrný – srebăren
zlatý – zlaten
zelený – zelen
žlutý – žălt

Sport

sport – sport
fotbal – futbol
fotbalista – futbolist
fotbalový zápas – futbolen mač
Liga mistrů – Šampionska liga
hokej – chokej
volejbal – volejbol
dostihy – săstezanie
běžecký závod – săstezanie za bjagane
člun – lodka
vodní skútr – džet
vodní kolo – vodno kolelo
vodní lyže – vodni ski
lyžování – karane na ski

Závěr

Už po krátkém pobytu se lze do bulharštiny docela obstojně zaposlouchat a částečně jí rozumět. Mnohá slova jsou podobná našim. Právě kvůli jisté podobnosti slovanských jazyků však může dojít k nedorozuměním.

Několik příkladů:
bezcennen – neocenitelný, významný
stol – židle
masa – stůl
pivovar – sládek
pivovarna – pivovar
vrag – nepřítel
korist – zisk, prospěch
dovolen – spokojený
zmija – had
pepeljanka – zmije
jad – zlost
otrova – jed
bašta – otec
brak – manželství (ale je pravda, že tak mohou označovat také zmetek)
godina – rok
razchod – výdaj, útrata
samička – sama
pitomec – chovanec jakéhokoliv ústavu
pozor – hanba, ostuda
na pravo – přímo, rovně
na ďasno – doprava
skoro – rychle, brzo
spomňam si – pamatuji si
rano – brzo
sutrin – ráno
mrădam sa – hýbu se
kola (vyslovuje se kóla) – cola
kola (vyslovuje se kulá) – auto
kula (vyslovuje se kúla) – věž

Nezapomínejte též, že v Bulharsku se na souhlas a nesouhlas kýve hlavou opačně. A aby to bylo ještě složitější, někteří Bulhaři ve styku s cizinci kývají evropsky.

Související:

Bulharsko všeobecně
Češi a Bulhaři
Kultura
Památky UNESCO
Pohostinství
Jídelníček
Fotogalerie