Do Achtopolu si zajedu s manželkou každý rok alespoň na jeden týden. Na delší dobu nám to většinou nedá, protože musíme navštívit spoustu dalších míst a přátel.
Ráno si koupíme nějaké čerstvé (přímo z pece vytažené) pečivo v nějaké pekárně a zapijeme to bozou (hustý pšeničný kvašený nápoj). Pak nasedneme do auta a zajedeme si někam na pláž, třeba do Sinemorce. Tam se vykoupeme a dáme si kebabčeta s chlebem a pivo.
Večer se vrátíme do Achtopolu, převlékneme se a zajdeme si na večeři. V Achtopolu je spousta restaurací, hospůdek i jídelen, kde se opravdu výborně najíme. Pokud jíme v nějaké jídelně, tak se potom jdeme projít. Cestou si dáme zmrzlinu nebo třeba palačinku. Nakonec ještě navštívíme některou restauraci nad útesem. Tam si dáme nějaké lehčí jídlo a pivo. Manželka pak sedí u suchého vína a já si dám rakiji nebo mastiku. Na pokoj se vracíme před půlnocí.
Občas místní úřad zajistí vystoupení operních zpěváků. Zpívají na náměstí pod širým nebem (před knihovnou), žádné vstupné (ani dobrovolné) se neplatí. Ale zabavit se dá i jinak, třeba se projet loďkou kolem Achtopolu (vyjíždí z mola). Ostatně i jen procházka po molu je večer příjemná. Kromě toho se dá během dne podívat do muzea nebo do jednoho ze dvou pravoslavných kostelíčků, které mají hezkou výzdobu.
V Achtopolu se prostě nikdy nenudíme.